OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Další zahraniční akvizicí vydávající u slovenského labelu Deadbutcher Records jsou mladíci z německého Braunschweigu slyšící na jméno COMMANDO. Pokud ještě stále tápete nad tím, co tahle pětice může hrát, tak se stačí podívat na jméno vydavatele, poté na jméno kapely a myslím, že každému už musí být zcela jasno. Ano, je to kupodivu hardcore! Snad jedině s výjimkou maďarských THE IDORU se slovenské vydavatelství specializuje právě na kapely hrající nesmlouvavý a nabroušený hardcore, kterému se též občas přezdívá „tough guy hardcore“. Výjimkou v tomto směru není ani tohle německé komando.
Ovšem nemusíte se bát, že by nám tady zase měly pochodovat esesácké uniformy. Tihle pánové se do militantní role naštěstí staví jen prostřednictvím své muziky, která by se dala jednoduše shrnout několika slovy jako typický vzorek siláckého hardcore současné doby. Nehodlám si to však zas tak úplně zjednodušovat a zkusím tedy prozradit, že těch přibližně 17 minut nabízí dobře odvedenou práci na tomto žánrovém poli a že COMMANDO mají do žánrové špičky našlápnuto vcelku dobře. Pravda, americkým vzorům anebo třebas i českým ACTION koukají na záda ještě z poměrně uctivé vzdálenosti, ale co není na tomto EP, může klidně být už na řadovém albu. Zvuk z oldenburského studia je řádně hutný, jak se na podobnou muziku sluší a patří. V zásadě se dá prohlásit, že na této nahrávce je vše v pořádku. Pomineme-li nulovou originalitu, tak je potřeba říci, že hlavně zaryté fanoušky tohoto stylu COMMANDO zcela určitě potěší a pochybuji, že ambice skupiny jsou v tomto směru vyšší. Jejich muzika má v sobě dostatek náboje, aby i v živém provedení dokázala rozpoutat podpódiové peklo a popravdě řečeno tím zcela bohatě plní svůj účel. COMMANDO mají na kontě solidní EP, které dává tušit slušné vyhlídky do budoucna.
Šťavnatá porce řádně nasraného hardcore.
6,5 / 10
1. Don't Care
2. We All Die Alone
3. Never Change
4. Don't You See
5. Dead End
6. Not A Game
Not Your Business (EP) (2006)
Vydáno: 2006
Vydavatel: Deadbutcher Records
Stopáž: 17:16
Produkce: COMMANDO
Studio: Oldenburg
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.